Předmluva
Jednoho zimního, studeného dne, přesně v sedm hodin, začal v domě Colderových zvonit budík. Nato se Viola Colderová vzbudila. Vstala, oblékla se, nasnídala, vzala si svoje věci, bílou, slepeckou hůlku a šla na autobus. Do školy přišla akorát včas. Jenže o přestávce se rozjelo peklo, které se opakovalo přestávku co přestávku, den co den...
K její lavici přišel Kris a jeho parta: Katrin, Dewi, Edith a Marthy. Nikdy jí nedali pokoj...
,,Zdar skleněnko! No, co na mě tak blbě čučíš?! Nevidíš, kdo tě přišel navštívit???" ušklíbla se hlava party, "velký" Kris.
,,Né, nevidím! A možná je to tak lepší, když se nemusim dívat NA VÁS!"
To Krisovi utlo jazyk.
,,Ts! Drzá jako vždy! Hm, co kdybysme ti všechny učebnice a sešity rozházeli po třídě? Byla by to celkem prdel se na tebe dívat jek tady všude šmátráš sem a tam!´´ provokovala Katrin, Krisova holka, kterou ale on stejně jenom využíval.
,,No a myslim že by ti ani nikdy nepomoh a radši by se kochal pohledem na takový nemehlo!´´ pokračoval Edith, šprt, kterej Krisovi věčně podlejzal.
,,Chudinko naše malá...´´ naoko ji litovala Dewi a vzápětí se rozhihňala. Ona byla zase třídní mrcha. Nebylo kluka, kterýho by neměla.
Ale Marthy byl jiný. Tajně se s ní kamarádil. Bylo mu jí líto, měl ji rád. Ale ne před Karlem...
,,Jo, je to ubožačka...´´ potichu dodal, aby nebyl za slabocha.
Viola už na to byla zvyklá, tak to běžně prostě ignorovala, ale teď už byla vážně vytočená...
,,Proč mě sakra nenecháte na pokoji???´´
Fakt na ně neměla náladu. A nikdy nechápala co maj z toho, když někoho otravujou!
,,Třeba proto, že mě to baví!´´ zakřenil se Kris. ,,Hele, Skleněnko...´´ začal ale už nedokončil.
Viola se zvedla a vlepila mu takovou facku až mu vrazila dech. Kris vduchu zuřil, přímo bublal vzteky. Odešel do svojí lavice a už jenom zlostně funěl.
,,Copak ta cuchta nepochopí srandu?´´ uraženě brblal.
Ve skutečnosti si z ní utahoval jenom proto, aby byl za cool, drsnýho týpka a tahle facka totálně pochroumala jeho ego.
A navíc... Viola - chudinka skleněnka ho něčím naprosto přitahovala, ale to si on nikdy nechtěl přiznat...
