Kapitola 1, třetí část
,,Ne a ne a NE!" vzteká se princezna Judytha a schválně před komornými a rytířem Sebastianem demoluje všechno, co jí přijde do cesty.
Ale nikdo na její vztek, křik, pláč, a zdřejmě i názor není zvědavý...
Služky se jí posmívají. Říkají že je blázen. A když jim na hlavu přiletí jeden z jejích polštářů, smích je sice přejde, ale jejich mínění to značně utvrdí.
,,Zmizte!"
Zmizely. A rády. Dokonce i Sebastian, její jediný přítel, se pomalu vytratil z pokoje.
Judytha se sesypala na postel a propadla v hlubokou depresi a sebelítost. Neovládá se. Je to den ode dne horší. Co teď?
Je noc, ticho, klid... A ona je sama, tak sama... A to je ideální příležitost k útěku...